Užijte si to tu, snad vás můj blog nějak zaujme... :) Budu moc ráda, když se sem někdy vrátíte nebo písnete komentář! ;)



První večer v osamění

17. srpna 2010 v 20:52 | Tess |  Krátké,mnou vymyšlené,příběhy
Jednoho dne mě na jednu tvář políbila múza a já měla v tu chvíli chuť napsat krátkou, smutnou básničku:

Stromy šumí, listí spadne,
denní světlo pomalu vadne.
Slunce zapadá, tma se šíří,
noční obloha nad ním víří.

Měsíc září, hvězdy svítí,
na jejím hrobě je jen kvítí.
Celý les je potemnělý,
leží tam sám, osamělý.

Srdce tluče z donucení,
života si už necení.
Svět je prázdný, on je sám,
v bolesti života zanechán.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Draimi_q-.-p_ Draimi_q-.-p_ | Web | 18. srpna 2010 v 12:41 | Reagovat

Hai... četla jsem si tvojí báseň a je hezká...docela krátká ale hezká...
jo nechtěla by ses zúčasnit soutěže o nej povídku na mím blogu?... moc by si mi udělala radost... no takpa a promiň jestli otravuju...

2 MCK MCK | 4. února 2014 v 22:03 | Reagovat

skvela basnicka :')

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama