Užijte si to tu, snad vás můj blog nějak zaujme... :) Budu moc ráda, když se sem někdy vrátíte nebo písnete komentář! ;)



Leden 2009

Ubližujeme, ať chceme nebo ne

30. ledna 2009 v 16:16 | Tess |  deníček
Nesnáším se... Nesnáším mé druhé já, které si chce prostě dělat to, co chce... A ubližuje přitom všem okolo... Jenže někdy se člověk nemůže přinutit a nejde všechno tak, jak by to mělo být... Život je krutej... Hlavně pro lidi, který si tu krutost nezaslouží. Proč musí člověk ubližovat, i když nechce??

Nebo to je tím, že člověk vlastně ani neví, co chce? Nebo vidí všechno tak, jak není, nebo si myslí něco úplně jinýho nebo... Proč je lidská mysl a vůbec sám člověk tak složitej?? Proč je život tak složitej?? Nevím, snad to jednou pochopím... :(

Omlouvám se, že sem píšu pro vás asi bláboly, který ne každej pochopí, ale víc to tady nemůžu rozvíst a musím se nějak vypsat... Všechno mě to mrzí, ale někdy se nedá nic dělat a lidi se s tím krutým životem prostě musí vyrovnat... Nic jinýho nepomáhá. :( Já nechci ubližovat.



Knížky a zmatek

26. ledna 2009 v 19:25 | Tess |  deníček
Ahojky, ahojky!! :) Omlouvám se, že tu poslední dobou nic moc nepřibylo, ale nemám moc inspiraci a ani čas... Ve čtvrtek je výzo a abych se přiznala, tak mám jednu 4... :( Doufám, že to na konci v druhém pololetí vytáhnu a nebudu mít žádnou 4... Jak jste dopadli vy?? :)

Světla do nekonečna

21. ledna 2009 v 20:36 | Tess |  Krátké,mnou vymyšlené,příběhy
Stála na tmavé ulici a netrpělivě čekala na tramvaj. Bylo hodně brzy a tma se ještě nerozestoupila, jako by ráno nechtělo přijít. Pouliční lampy zářily nažloutlým světlem a vedly do nedaleké zatáčky, jako by lemovaly cestu kamsi do podsvětí. Temná obloha se nad ní uzavírala a ona přemítala, jestli to, co je nad ní, je opravdu to, co si myslí.

Co když to není obloha, ale vysoký tmavý strop obrovské místnosti zvané svět? Co když je to jen klenba nad jedním velkým pokojem? Kdo ví, běželo jí hlavou. V té tmě nebylo poznat, zda by to doopravdy mohl být nějaký strop. Ale kdyby ano, musel by být zřejmě podepřený hodně silnými zdmi nebo sloupy.

Jak se dívala do té dálky, pocítila v hrudi úzkost. Náhle se cítila, jako by byla uzavřená ve stanici metra. Světla lemovala silnici a mizela v zatáčce, jako by se ztrácela v tunelu. A prázdná obloha bez hvězd, slunce nebo měsíce tvořila stanici tmavou kamennou klenbu. Povzdechla si, když spatřila z dálky přijíždět tramvaj a připravila se k nástupu.

Prosím, napište mi do komentářů váš názor na tenhle článek, pls upřímně... ;) Díky moc...

Zpátky z lyžáku

17. ledna 2009 v 13:28 | Tess |  deníček
Tak jsem zpátky z lyžáku, úplně hotová a ospalá, s pocitem stesku, že chci hrozně zpátky... Bylo to naprosto úžasný, cesta byla celkem fajn, ubytování bylo luxusní, jídla skvělý, sjezdovky nádherný a počasí krásný a krásnější... Ok, tak abych to nějak popsala...

Píšu na blog a přitom lyžuju xD

14. ledna 2009 v 14:00 | Tess |  deníček
!!!PŘEDNASTAVENO!!!

Ahojky.. :) Momentálně jsem 3.den na lyžáku a nemůžu vám popsat, jak se mám, protože tenhle článek je přednastavený, ale tak aspoň něco sem napíšu... :D Hmm... Mno.... Jak asi víte, nikdo není schopen předvídat budoucnost, takže ani já nwm, co budu dělat nebo kde vlastně budu, až bude středa (teda jakože je :D) a... No prostě je zvláštní to takhle psát, ne?? Je jako středa a já sem píšu, i když jsem vlastně úplně jinde, dělám něco úplně jinýho, teda dělám všechno kromě toho, že ve středu píšu na blog.. xD Ale představujte si, jako že jsem před chvilinkou seděla u compu a psala na svůj blog, i když je to úplná blbost, protože já jsem na lyžáku a asi teď sjíždím nějakej hodně nebezpečnej a velkej kopec, i když, kdo ví.... :D

Ok, už vám i sobě nebudu motat hlavu, jen jsem se pokusila o malou aktualizaci.. ;) Tak zse paa!!

Tess

Lektvary

13. ledna 2009 v 13:50 | Tess |  pixelky
!!!PŘEDNASTAVENO!!!

Name: Lektvary
Number: 4
Model:



Stars

12. ledna 2009 v 14:00 | Tess |  ostatní
!!!PŘEDNASTAVENO!!!




Procházka fantazií - 3.část

11. ledna 2009 v 13:09 | Tess |  Krátké,mnou vymyšlené,příběhy
SRDCE FANTAZIE

Zamířili jsme na západ směrem k rozlehlé louce a stále se drželi úzké cestičky mezi stromy a keři, na níž dopadaly zářivé paprsky slunce.
"Kam jdeme?" zeptala jsem se zvědavě, ale neodporovala jsem. Bylo docela zábavné mít průvodce vlastní fantazií. Přestože to totiž byla má fantazie, nikdy jsem dopředu nevěděla, co se stane nebo co se kde bude nacházet. Což bylo dokázáno hned na obrovské louce pokryté měkkým zeleným mechem a trávou, mezi níž vynikaly jemné květy barevných rostlin.

Origoš pixelky

10. ledna 2009 v 22:35 | Tess |  pixelky
Name: Origoš pixelky xD
Number: Tak to fakt nwm... :D
Model:

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

Nevybarvené pixelky

10. ledna 2009 v 22:31 | Tess |  pixelky
Name: Nevybarvené pixelky
Number: 19
Model: 19083926.gif

19083926.gif19083949.gif19083964.gif19083978.gif19084004.gif19084017.gif19084633.gif19084648.gif19084661.gif19119105.gif19119113.gif19119122.gif19119133.gif19119144.gif19119162.gif19119176.gif19119277.gif19119281.gif19119287.gif

Popelnice

10. ledna 2009 v 22:27 | Tess |  pixelky
Name: 14
Number: Popelnice
Model:

..........................

Jedu na lyžák - omluva pro SB

10. ledna 2009 v 22:23 | Tess |  deníček
Tak... Tímto článkem bych se chtěla převelice omluvit svým nejmilejším SB, že příští týden nebudu moci navštěvovat jejich blogy, protože odjíždím na lyžařský výcvik a tudíž nebudu po ruce.

Ok, tak jinak... xD Prostě a jednoduše se chci omluvit všem SB a vůbec všem ostatním, že tu od zítřka (neděle) do soboty nebudu, tak aby se na mě SB nezlobili, že jim nebudu psát na blogy, a nemazali si mě... ;) Jinak se všichni mějte moc moc moc pěkně a držte mi pěsti, abych si tam nezlomila nohu.. xD

Paa!!

Dárek z říše fantazie

10. ledna 2009 v 15:26 | Tess |  básničky
Dárek z říše fantazie

Zdál se mi sen,
kde louka nekončí,
kde ani den
se nikdy neztenčí.

Šla jsem po té louce v dál,
kdo by se té dálky bál,
avšak já zvláštní strach jsem měla,
když jsem ten zázrak uviděla.

Snad byl to respekt z velikosti,
z tepla záře té cennosti.
Byl to poklad nesmrtelné říše,
jež sny mi staví stále výše.

Bylo to jako skutečnost,
když spatřila jsem tu vzácnou ctnost,
to velké srdce lásky,
tvořené zářícími oblázky.

Zase něco o básničce... Tohle je opravdu o jednom mém snu, na který nikdy nezapomenu a který byl nadpozemsky krásný, tak jako některé nádherné sny bývají... :) Ale ani do básničky se to nedá popsat... :) Přála bych si, aby se vám to taky mohlo zdát...

Rozhovor

8. ledna 2009 v 16:27 | Tess |  básničky
Rozhovor

Říkáš: Já tě miluji,
vidíš to v mých očích,
že všech těch věcí lituji,
po všech těch temných nocích.

Říkám: Já tě miluji,
nechci ale trpět,
všech těch věcí lituji,
ale nechci o tom vědět.

Říkáš: Takhle jsem to nechtěl,
udělal jsem chybu,
kdybych to byl věděl,
hned bych dostál slibu.

Říkám: Nemluv, přestaň, zmlkni!
Vždycky jsi jenom lhal!
Rychle odpal, vypadni,
opravdu jsi mě neznal.


A zase to zničím komentářem.. :) Tak začátek je podle mě docela dobrý a zní to celkem fajn, ale ten konec nic moc, mno... xD Ale tak jsem zas po dlouhý době něco vymyslela, tak snad se vám to bude líbit... :)

Recitace a lyžák

8. ledna 2009 v 15:49 | Tess |  deníček
Tak jsem zase na momentek tuu... :) Vypadá to, že mám chvilku času, protože zítra zřejmě nebudeme psát ze dvou předmětů, ale naštěstí jen z jednoho... ;) Za což jsem fakt strašně moc ráda, protože už toho mám tenhle týden až nad hlavu tak, že kdybych byla 3 metrová, pořád bych toho měla nad hlavu... :D Takže teď trochu odpočívám u compu a mám konečně možnost sem písnout.. :)

Procházka fantazií - 2.část

5. ledna 2009 v 20:44 | Tess |  Krátké,mnou vymyšlené,příběhy
PAHOREK 4 SVĚTOVÝCH STRAN

Cítila jsem, jak mi do spánků buší nesnesitelná bolest. Byla jsem hrozně unavená a mírně jsem ve své hlavě a těle cítila nastávající deprese. Už jsem jen čekala na to, až se lehnu do postele a ze všeho se vyspím. Když jsem večer konečně spadla do měkkých peřin, okamžitě jsem celá vyčerpaná usnula.

Umíš číst??

3. ledna 2009 v 22:29 | Tess |  Vtipy a srandičky

Test:

Přečti následující slova:
A) file
B) copy



Vyhodnocení testu v CČ:


Šílený rande

3. ledna 2009 v 22:26 | Tess |  Vtipy a srandičky
ZADÁNÍ
Vyplň řádky od jedné do šestnácti. Napiš vždycky to, co tě napadne jako první. Nepřemýšlej nad odpovědí a nečti si dopředu text! Potom přepiš domysli si slova, která si napsala do očíslovaných mezer v textu. To budeš koukat, co ti výjde!
  • 1. Napiš sloveso související se sportem ve 2. osobě j.č. - př. utíkáš
  • 2. Přídavné jméno v ženském rodu - př. veselá
  • 3. Jméno tvého miláčka
  • 4. Barva v 7. pádě a ženském rodu - př. modrou
  • 5. Kosmetický produkt ve 4. pádě - př. řasenku
  • 6. Potravina ve 4. pádě - př. housku
  • 7. Část oblečení ve 4. pádě - př. čepici
  • 8. Číslo od jedné do dvanácti
  • 9. Dopravní prostředek v 7. pádě - př. letadlem
  • 10. Místo v 2. pádě - př. lesa
  • 11. Sloveso v infinituvu
  • 12. Část těla ve 4. pádě - př. nohu
  • 13. Něco, co si přeješ k narozkám ve 4. pádě - př. knihu
  • 14. Zvíře
  • 15.Jméno nějaké STAR
  • 16. Nějaká věc ve 4. pádě - př. židli

Nový design s medvídkem

2. ledna 2009 v 18:54 | Tess |  deníček
Tak a je tu nový design s názvem Uh... xD Jen tak jsem projížděla svoje zásoby obrázků s nadějí, že najdu něco, s čím by se dal udělat nový design a našla jsem malého růžového medvídka. Nejdřív jsem myslela, že bych design udělala v růžové a žluté barvě, ale hned jsem zjistila, že to k sobě moc nejde, žlutá by na růžový nebyla vidět atd., a tak jsem k medvídkovi přidala růžovou holčičku a od ní vzala tmavší růžovou a hnědou z medvídkova čenichu. Myslím, že je to celkem pěkný, takový jednoduchý, ale pěkný a líbí se mi nápad s těma bublinama nahoře... :D Tak doufám, že se bude celý design líbit i vám.. :) Je to zase něco nového od toho tmavě modrého, ale o tom to je. :)

Tess

Procházka fantazií - 1.část

2. ledna 2009 v 12:01 | Tess |  Krátké,mnou vymyšlené,příběhy
LES TANCE

Stačilo, abych si lehla do své malé postele, a už jsem si představovala, jak polehávám v trávě. Plnými doušky jsem vdechovala čerstvý vzduch lesa a cítila tu vůni svěžesti, zelené trávy a dřeva. Všude kolem sebe jsem slyšela tiché šelestění listů v korunách stromů nad sebou, které dokazovalo, že prales žije. Potichu, leč plně. Párkrát mě ovanul čerstvý větřík, zima mi ale nebyla. Mezi stromy sem tam pronikl jemný třpytivý paprsek slunce a dodal lesu na kráse. Pomalu a líně jsem zvedla oči k obloze. Stromy, tisíckrát větší a mohutnější než jsem byla já sama, ve svých výškách hleděly ke slunci a párkrát mu dovolily mne ohřát. Byla to skoro nepopsatelná krása, jako by stromy a keře kolem mne byly živé bytosti, i slunce, jako by se na mě usmívalo. Jako bych kolem sebe měla němé, avšak pozorné a věrné přátele.