Užijte si to tu, snad vás můj blog nějak zaujme... :) Budu moc ráda, když se sem někdy vrátíte nebo písnete komentář! ;)



Květen 2008

Láska je silnější než smrt - 7.díl

26. května 2008 v 19:05 | Tess |  Krátké,mnou vymyšlené,příběhy
"Nesedneme si?" zeptal se Jay a posadil se na volnou polochu u přehrady. Ten den bylo krásně a slunce svítilo, takže se voda nádherně třpytila a odrážela se v zelených listech stromů. Carmen se uvolnila, lehla si a zahleděla se do nebe bez mráčku.

Láska je silnější než smrt - 6.díl

25. května 2008 v 15:47 | Tess |  Krátké,mnou vymyšlené,příběhy
Po škole se Carmen vydala do města. Rozhodla se, že tentokrát nepůjde hned domů, ale pořádně si tu prohlédne město a probere si na sluníčku všechny myšlenky. Ale ještě, než zmizela za rohem školy, ji zastavil klučičí hlas volající její jméno.

Láska je silnější než smrt - 5.díl

24. května 2008 v 23:10 | Tess |  Krátké,mnou vymyšlené,příběhy
"A-ahoj!" vyjekla Carmen a cítila zase to nepříjemné teplo na tvářích, které ji vždy usvědčilo v to, že se červená.

Mandy Moore-Only Hope text+překlad

24. května 2008 v 22:21 | Tess |  Písničky
Mandy Moore - Only Hope
There´s a song that´s inside of my soul
It´s the one that I´ve tried to write over and over again
I´m awake in the infinite cold
But You sing to me over and over and over again

So I lay my head back down
And I lift my hands
and pray to be only Yours
I pray to be only Yours
I know now you´re my only hope

Sing to me the song of the stars
Of Your galaxy dancing and laughing
and laughing again
When it feels like my dreams are so far
Sing to me of the plans that You have for me over again

So I lay my head back down
And I lift my hands and pray
To be only yours
I pray to be only yours
I know now you´re my only hope

I give You my destiny
I´m giving You all of me
I want Your symphony
Singing in all that I am
At the top of my lungs I´m giving it back

So I lay my head back down
And I lift my hands and pray
To be only yours
I pray to be only yours
I pray to be only yours
I know now you´re my only hope
Mandy Moore - Jediná naděje
Zpívám píseň, která je z mé duše
Je to jedna z těch, které jsem zkoušela psát znovu a znovu
Bdím v nekonečném chladu
Ale zpíváš tu pro mě znovu a znovu a znovu.
A tak pokládám svou hlavu zpět dolů
A zvedám ruce
A přeji si, abych byla jen tvá,
Přeji si, abych byla jen tvá.
Teď vím, že jsi má jediná naděje.
Zazpívej pro mě tu písničku o hvězdách
O tvém tancování ve vesmíru a smíchu
A znovu o smíchu
Když se to vnímá jako mé sny, které jsou tak daleko
Zazpívej mi o plánech, které se mnou zase máš
Pokládám svou hlavu zpět dolů
A zvedám ruce a přeji si,
Abych byla jen tvá,
Přeji si, abych byla jen tvá.
Teď vím, že jsi má jediná naděje.
Dávám ti svůj osud
Dávám ti vše, co mám
Chci jen tvé souznění,
Zpěv ve všem, čím jsem,
Na vrcholu mých plic to dávám zpět.
Pokládám svou hlavu zpět dolů
A zvedám ruce a přeji si,
Abych byla jen tvá,
Přeji si, abych byla jen tvá,
Přeji si, abych byla jen tvá.
Teď vím, že jsi má jediná naděje.
MŮJ PŘEKLAD!!!KOPÍROVAT SE ZDROJEM!!!

Volná jako pták

23. května 2008 v 12:58 | Tess |  Krátké,mnou vymyšlené,příběhy
Pod malým, ale prudkým zeleným kopečkem se rozléhala útulná vesnička s dřevěnými domky a šedými nebo světle hnědými střechami, malými zahrádkami nebo stájemi a kurníky, vosími úly a pohodlnými cestičkami. Žili tu příjemní lidé, kteří přes den pracovali na polích nebo zahrádkách, nebo se procházeli po rozlehlých zelených loukách, místy pokrytých žlutou dekou - pampeliškami. Navečer se sešli v útulné malé hospůdce, kde hráli, tancovali a veselili se.
Na tom malém kopečku stála jednoho dne malá dívenka. Své dlouhé blonďaté vlásky měla spletené do dvou copánků, na sobě měla od trávy ušpiněné šatičky a s dolíčky ve tvářích se radostně smála, když bosýma nohama přebíhala pořád dokola kolem vrcholku kopce a střídavě se dívala na vesnici na jedné straně a na trh na druhé straně. Dole na ni čekal otec, který měl tmavé, kudrnaté vlasy, husté vousy, velké svaly a dobrácké, modré oči. Volal na svou malou dceru a smál se jejímu vytržení. Maminka jí řekla, aby si své šaty neumazala, ale malé dítě se stejně zašpinilo.
Stále běhala kolem dokola a ne a ne dolů. Tak moc se jí tam nahoře líbilo. Připadala si tak volná. Jako by se vyrovnala ptákům. Jen roztáhnout křídla a letět, kamkoli by chtěla. Volala na ptáčky a mávala na ně, aby na ni počkali, ale neposlouchali ji. Chtěla se rozeběhnout a vzlétnout... Když vtom ji pevně zachytily dvě silné ruce.
"Zůstaň tu s námi," řekl jí její otec a dal jí pusu na tvář.
V tu chvíli se mi před očima holý kopeček změnil v kopec s moderním domem navrchu, vesnička v město s obchodními domy a já si uvědomila, že v mých představách jsem tou holčičkou byla já.

Příroda na jaře

23. května 2008 v 12:47 | Tess |  Krátké,mnou vymyšlené,příběhy
Příroda na jaře dostala dvě krásné, základní barvy: modrou a zelenou. Modrá - nebe, zelená - stromy, tráva a vůbec všechno rostlinstvo. Krásně se doplňují a zároveň vytrváří protiklady. Modrá znamená vzduch, volnost, jako když se někdo vznáší a nemyslí na realitu. Zelená je zase pevná zem, zázemí, jako když se někdo nechce moc odvázat a zůstává při zemi.
Pak jsou tu ale i další barvy, které dávají přírodě rozmanitost a zvláštnost. Například žlutá, bílá nebo červená. A nejen barvy, ale i tvary. Tvary, které umožňují, aby nebyla příroda tak obyčejná. Tu neobyčejnost a krásu ale nevytváří jen barvy a tvary. Všechno je tu živé, dodává to člověku volnost, klid, mír a energii. Někdy i inspiraci. Zkuste si někdy lehnout na trávu u vody, koukejte se na nebe, vnímejte všechno, co kolem vás leze, lítá nebo voní a přemýšlejte. Vnímejte přírodu jako svoji přítelkyni. Stojí tahle nádherná, užitečná a nenahraditelná kamarádka za obrovské obchodní domy? Proč ničit přírodu za účelem peněz? Neničme přírodu, neničme vlastního přítele, protože jinak se obrátí proti nám.
Příroda je přece krásná věc. Je to ta nejstarší věc, která kdy na Zemi byla a proto si tu zaslouží zůstat.

Spokojenost, jen občas trochu divná nálada

23. května 2008 v 12:39 | Tess |  deníček
Tak jsem zase tu... Novinky možná nějaké jsou, i když jich asi není moc. Tak za prvé: Jsem zase absolutní závislák na Feeder, protože jsem si stáhla jejich CD a teď ho celý dny poslouchám (ale chci si ho i koupit!!!! 16.června).. Za druhé: Momentálně jsem celkem spokojená sama se sebou a nejsem zamilovaná, i když musím zapomenout na jednoho určitého kluka, což není lehké... Ale jinak je to fajn.. Jenom tím, že už se mi teď po přijímačkách nechce nic dělat, tak jsem taková trochu otrávená, unavená a něco mi chybí. Asi už potřebuju prázdniny.. Nějak mě to tu trochu nebaví.. Za třetí: Je tu se mnou můj pes Viktorka a ničí mi věci.. Když jí řeknu, aby toho nechala, kouká na mě jako by mě nechápala.. Za čtvrté: Konečně je pátek a následuje víkend a co mám v plánu? Dneska jdu se ségrou na Ewu Farnou, zítra na soutěž v tancáku a v neděli to samý.. Tak doufám, že jsme se aspoň trochu zlepšili a třeba už někam postoupíme..Uvidím, no..
Taky jsem o víkendu (kdy bylo ještě hezky) na chatě nasbírala inspiraci, a tak jsem napsala pár povídek, tak vám je sem dám.. Jednou z nich je i Louka vzpomínek. Většinou jsou to takový úvahy o přírodě. Tak doufám, že se vám budou líbit..
Papa!! Tess

Louka vzpomínek

22. května 2008 v 22:20 | Tess |  Krátké,mnou vymyšlené,příběhy
Sedím na mně dobře známé louce za městem, plné barevných voňavých květů, hustých keřů, pohodlné zelené trávy a obrovského místa. Nikdo tu není, přesně jako minule, když jsem tu seděla s Wanem. Jenomže prve jsem tu seděla s ním, dnes jsem tu sama. Ležím na trávě, koukám na oblohu a vůně a to místo mi připomíná všechny vzpomínky.
Seděla jsem tu s Wanem. Chvíli potichu, chvíli jsme si povídali. Chvíli jsme se líbali a někdy jsme prostě jenom koukali na oblohu a přemýšleli. Vzpomínám si na jeho jemné rty a ruce, sladkou vůni a hluboké oči. Byl na mě vždycky tak hodný, citlivý a férový. Dokázal mi porozumět a vcítit se do mých situací, ale uměl mě i rozesmát a ubránit... Myslím, že jsem si nikdy nepřipadala šťastnější, než když jsem byla s ním a jsem za ty chvilky opravdu vděčná. Doufám, že jsem mu to dokázala takhle stejně oplatit...
Už jsou to dva roky, co měl Wan autonehodu a zemřel. Pamatuju si, že takový stesk a prázdnotu v srdci jsem nikdy nezažila. Bylo to, jako by odešel kus ze mě. Do téhle chvíle jsem se na tohle místo neodvážila vkročit, ale teď jsem se rozhodla. Budu sem chodit, abych mohla alespoň ve vzpomínkách prožívat ty krásné chvíle a spojit se s mou láskou, Wanem.

Feeder novinky!!! :)

16. května 2008 v 15:05 | Tess |  Feeder
Tak konečně to Feeder zase rozjeli na plný pecky!! :) Jaký jsou novinky?No,v červnu vydaj CD,maj novou stránku a blog,nový videa a písničky,články,koncerty atd. atd...
Tak začnu new CD: vydaj ho 16. června,takže přesně za měsíc a bude se jmenovat "Silent Cry", což znamená Tichý pláč a uslyšíte na něm písničky jako "Miss You" nebo "We Are The People". Už se děsně těšííím!! :D
Teď stránka a blog: stránku najdete normálně na www.feederweb.com ,ale maj nový design a vůbec ho předělali,takže už tam nenajdete staré fotky atd. Jejich blog,kam můžete normálně psát komentáře,což je super,najdete na www.feederweb.wordpress.com
Koncerty: No,myslím,že bude stačit,když řeknu,že budou hrát na 2 festivalech a pak maj taky turné,protože je to všechno stejně v Anglii,takže tam asi nikdo z vás nepojede...A jestli přece jenom jo,tak se víc dozvíte na jejich stránkách.. ;)
Videa: Dám vám sem jedno video a jednu písničku-video je jejich oficiální k písničce "We Are The People" a pak tu je jedna další moc pěkná písnička-"Who Is the Enemy".
Jinak k novýmu CD-je to fakt pěkný,teda aspoň mně se to líbilo,co jsem zatím slyšela na Youtube,je to zase něco novýho,jinýho,což na Feeder obdivuju,že zas dokázali vymyslet něco novějšího,zase to trošku pozměnili.
- Who Is the Enemy
- We Are The People